Humanistická teorieŽivot • Narozen v Brooklynu (New York)
• Jeho rodiče byli nevzdělanými židy, emigranty z Ruska
• Nejstarší ze 7 dětí, byl podporován v akademické kariéře
• Považoval se za osamělého a trpícího
• Jeho vztahy s matkou nebyly nejlepší
• Dovedla ho až k nedůvěře v náboženství
• Začal studovat práva, ale nakonec vystudoval psychologii
• Rozvinul laboratoř studia chování opic
• Zaměření na sexuální a sociální oblast
• Pracoval u Thorndika a setkal se i s mnoha dalšími evropskými intelektuály
• Předseda oddělení osobnosti a sociální psychologie APA
• Zemřel na srdeční infarkt
• Publikace:
• Toward a psychology of being
• Motivation and personality
Východiska • Zdůrazpoval úzké spojení psychologie s filozofickým pojetím člověka
• Hlásí se k humanistické, existenciální koncepci člověka
• Člověka pojímá jako bytost, zásadně se odlišující od jiných živočišných druhů
• Jádro lidské přirozenosti je biologicky determinované těmi předpoklady, jež jsou vrozeny pouze člověku
• Za nejvýraznější specifiku lidské bytosti označuje potřebu seberealizace
• Tato potřeba je potřebou růstu
• Ostatní potřeby chápe jako potřeby nedostatkové
• Svůj existenciální světový názor charakterizuje jako
• Holistický (v přírodě existují jen živé celky a nikoli živá hmota, kdy celek je více než souhrn všech částí)
• Funkční
• Dynamický
• Účelový
• Pronikání do osobnosti zakládá na idiografických metodách
• Nejlepším způsobem zjišťování jakým člověk je, je přimět ho, aby to sdělil
• Přímou odpovědí na otázku
• Nepřímo (kresbami, sny, příběhy apod.)
• Cílem poznávání osobnosti je porozumět jí
• Hlavní pojem v jeho teorii osobnosti je osobnostní syndrom
• Strukturovaný a organizovaný komplex (jednotu) rozdílných specifik osobnosti (chování, myšlenek atd.), které ve svém celku, funkční jednotě, determinují zjevné chování
• => každá akce je výrazem celé integrované osobnosti
• Aktivace chování je determinována jednou nebo více neuspokojenými potřebami
• Jsou li uspokojeny všechny nedostatkové potřeby, je chování jedince determinováno potřebami růstovými
• Seberealizace
• Člověk dělá to, pro co je individuálně uzpůsoben
• Čím se člověk může stát, tím se stát musí – musí být věrný své povaze
• Základní principy humanistické psychologie o osobnosti
• Humanistická psychologie
• Snaha vytvořit teoretickou alternativu k psychoanalýze a behaviorismu
• Vycházejí hlavně z existenciální filozofie (Heideger, Sartre...)
• principy
• nejdůležitějším pojmem humanistické psychologie je stávání se (being)
• osoba není nikdy osobou statickou
• osoba vždy usiluje o naplnění své existence a realizaci co nejvíce ze svých potencialit
• hledá naplnění svého života
• v byrokratické společnosti je jedinec zbaven osobitosti a utopen ve skupině
• humanistická teorie osobnosti je konstituována na tom, že jediná realita, kterou známe, je ta osobní, subjektivní, a nikoli objektivní
• je jedinečná, teď a nyní
• každá osoba musí být studována jako integrovaný, jedinečný a organizovaný celek
• psychologové se dosud zabývali studiem jednotlivých událostí a opomíjeli porozumění celé osobnosti
• co se přihodí v jakékoli části organismu, ovlivní celý organismus
• zdůraznění kvalitativního rozdílu mezi chováním animálním a humánním
• aplikace animálních přístupů na zkoumání osobnosti je irelevantní
• ignorují charakteristiky, které jsou jedinečně lidské (vinu, lásku)
• ignorují vše, co vede k reprodukování poezie, hudby a vědy
• člověk je kvalitativně něčím jiným než strojem soustředěným na řetězce podmíněných a nepodmíněných reflexů
• optimistický pohled na vnitřní podstatu lidství, lidskost
• odmítají Freudovu malou důvěru v lidské schopnosti a pesimistické spekulace o lidském osudu
• zdůrazpují, že lidská povaha je v zásadě dobrá, či přinejmenším neutrální
• zlé a destruktivní síly jsou způsobeny frustrací
• lidská povaha zahrnuje obecné možnosti pozitivního růstu a zdokonalování
• nejobecnějším rysem, obecným znakem lidské povahy, je lidský tvůrčí potenciál (tvořivost)
• je v potenci každého člověka, takže nevyžaduje zvláštní schopnosti
• tvořivost je univerzální lidská funkce, vedoucí ke všem formám sebevyjádření
• tvořivý nemusí být jen hudební skladatel, ale třeba i programátor
• důraz na studium psychicky zdravých, na zdravou lidskou bytost
• kritika předpojatosti vůči člověku, pramenící ze studia patologie
• je chybou soustředit se na slabosti a nedokonalosti člověka a ignorovat lidskou sílu a přednosti
• je třeba snaha porozumět psychicky zdravým osobám a to ne tak, že je porovnáme s těmi nemocnými
• nemůžeme porozumět mentální chorobě, dokud neporozumíme zdravé osobnosti
• téma naplpování sebe sama, které je ústřední, je neodhalitelné studiem narušených jedinců
• mimořádný ohlas těchto názorů u psychologů v 60. a 70. Letech
• optimistická alternativa v kontrastu k mechanistickým a dehumanizujícím modelům lidského chování
Pojetí motivace jako hierarchie potřeb • Člověk je „potřebujícím organismem“ jenž zřídka dosáhne stavu úplného a celkového uspokojení
• Je-li jeden typ potřeby uspokojen, objeví se jiný
• Pro lidský život je příznačné, že lidé si většinou vždy něco přejí
• Výchozí principy:
• Antropocentrický
• Diferenciace lidského motivačního systému od systému subhumánních živočichů
• Eupsychický
• Vyžaduje zabývat se nejvyššími schopnostmi zdravého a silného člověka i obrannými mechanismy zmrzačených duší
• Klasifikační
• Východiskem klasifikování motivačního života mají být základní cíle a potřeby, jimiž se osobnost vyznačuje (to, co ji táhne, nikoli to, co ji postrkuje)
• Princip zřetele k vědomé i nevědomé motivaci
• Vědomé motivy se vztahují spíš k prostředkům, než k cílům
• Cílem je vždy uspokojení základních potřeb
• Ty jsou samy o sobě cílem
• Jsou společné lidem všech kultur
• Nejdůležitější úloha v motivaci osobnosti náleží potřebám
• Absence „potřebování něčeho“ má v nejlepším případě krátký život
• Uspokojená potřeba nemotivuje
• Potřeby nejsou vždy bezprostředně zřejmé
Základní potřeby podle Maslowa • Tento systém potřeb je organizován jako systém hierarchický
• Všechny potřeby jsou ale potřebami základními
• Uplatpuje se zde ale i princip funkční autonomie
• Běžně teprve uspokojení nižších potřeb otevírá zaměřenost na potřeby vyššího stupně
• Jakmile je ale jednou dosaženo úrovně vyšších potřeb, mohou se tyto potřeby stát autonomními (nezávislými na stupni uspokojování potřeb nižších)
• Např. někteří kreativní lidé usilují o rozvoj a vyjádření svého talentu navzdory útrapám a sociálnímu posměchu
• Čím nižší místo daná potřeba zaujímá, tím větší je její síla se prosazovat
• Pokud je nižší potřeba frustrovaná, jedinec se motivačně vrací na neuspokojenou úrovep a zůstává na ní, dokud není stupep jejího uspokojení přijatelný
Fyziologické potřeby • Nejzákladnější, nejmocnější a nejnaléhavější
• Zajišťují biologické přežití člověka jako organismu
• Potřeba potravy, kyslíku, pohybu, spánku, smyslové stimulace, tepla, vyměšování, odstrapování bolesti atd.
• Mnohé z nich jsou homeostatické (zajišťují udržení rovnovážného stavu)
• Pokud je některá z těchto potřeb neuspokojena, velmi rychle začne dominovat
Potřeby bezpečí a jistoty • Uhýbání neznámému, neobvyklému a hrozivému, vyhledávání jistoty, stability a spolehlivosti
• Potřeby dlouhodobého přežití
• Dobře pozorovatelné u malých dětí
• Mohou se projevovat i jako snaha najít výnosné zaměstnání, uzavírání pojistek apod.
• Vznikají a projevují se při konfrontaci s reálnými ohroženími
Potřeby sounáležitosti, náklonnosti a lásky • Potřeba někam a někomu patřit, být přijímán a milován a zárovep sám přijímat a milovat
• Cílem je skupinové příbuzenství, láskyplné vztahy a nalezení místa v rodině i společnosti
• Hrají významnou roli po celý život
• Dva druhy lásky:
• D-láska (nedostatková)
• Láska z potřeby něčeho, co nám chybí (sebeúcta, sex apod.)
• Láska sobecká, je spojena s potřebou brát, nikoli dávat
• B-láska (jsoucí – being)
• Založená na vážení si druhých osob jako takových
• Existuje navzdory nedokonalosti druhých
• Primárně spjatá s pěstováním pozitivní sebeúcty, přijímáním sebe sama a pocitem potřeby zasloužit si lásku druhého
• Stimuluje individuální rozvoj
• Odmítá freudovské odvozování lásky a citu ze sexuálního instinktu
• Hledání intimních vztahů je nejrozšířenější sociální potřebou i strádáním v současnosti
Potřeby uznání, úcty a sebeúcty • Potřeba dosahování úspěšného výkonu a potřeba prestiže, ocenění druhými i sebou
• Dva základní typy:
• Úcta k sobě samému
• Ohled na vlastní důstojnost
• Přání způsobilosti, důvěry, úspěchu, svobody
• Úcta od druhých
• Přání prestiže, uznání, reputace, postavení, ocenění a přijetí
• Uspokojení potřeby sebeúcty -> sebedůvěra, pocit užitečnosti a potřebnosti
• Frustrace potřeby sebeúcty -> pocity méněcennosti, slabosti, pasivity a závislosti
• Zdravá sebeúcta
• Zakládá se na skutečných zásluhách
• Potřeby sebeúcty ve svém výrazu a intenzitě široce variují
• Adolescenti – podstatný je souhlas vrstevníků definovaný popularitou
• Dospělí – podstatné je rodičovství, dobře placená práce a uznávaný přínos
• V rané dospělosti kulminuje a pak klesá
• Realističtější pohled
• Většina dospělých zakusila dostatečné uspokojení této potřeby
Potřeby seberealizace (metapotřeby) • Naplnění svých předpokladů a možností růstu a rozvoje
• Potřeba uskutečnit to, na co daný člověk potenciálně má
• Ten kdo této nejvyšší úrovně dosáhne, usiluje o plné užití a využití svého talentu, schopností a potencialit
• Lze jí dosáhnout až po středním věku
• Souvisejí s ní i další skupiny potřeb
• Potřeby vědění a porozumění (získávání poznání pro ně samo)
• Potřeby estetické
• Seberealizace nemusí nabýt formu tvůrčích či uměleckých snah
• Důležité je aktualizovat své potenciality co nejlepší realizací své činnosti
Potřeby nedostatkové a potřeby růstové (rozvojové) • Svou strukturu potřeb Maslow člení do dvou skupin
• Potřeby nedostatkové
• Zajišťují biologické a psychické přežití a uchování jedince
• První čtyři skupiny potřeb
• Potřeby růstové
• Vedou k přesahování přítomnosti, současného stavu člověka a k jeho rozvoji ve směru dosahování nadosobních cílů
• Potřeba seberealizace
• K uspokojování růstových potřeb dospěje jen asi 1% lidí
• Mnozí lidé jsou ke svým možnostem slepí, nerozumí hodnotě seberozvoje nebo mají tendenci pochybovat o svých schopnostech
• Tendenci k seberealizaci může dusit sociálně kulturní prostředí
• Lidé potřebují napomáhající společnost
• Překážkou může být i silný negativní vliv potřeby bezpečí
• Proces růstu vyžaduje stálou ochotu riskovat
• Dosažení potřeb seberealizace umožpuje v podstatné míře podřizovat uspokojování nedostatkové motivace cílům vyplývajícím z motivace růstové
• Jako vzory lidí, kteří dosáhli odpovídající seberealizace uvádí:
• B. Lincolna, A. Einsteina, T. Jeffersona, W. Jamese a další
• Potřeby nejsou uspokojovány způsobem „vše nebo nic“
• Potřeby se překrývají, osoba může být motivována současně více hladinami potřeb
• Relace orientace na uspokojování základních potřeb:
• 85% z potřeb fyziologických
• 70% z potřeb bezpečí a jistoty
• 50% z potřeb lásky a příslušnosti
• 40% z potřeb sebe úcty
• 10% z potřeb seberealizace
Koho rozumět zdravou, plně fungující osobností • Realizující se lidé manifestují následujícími rysy:
• Účinnější vnímání reality
• Akceptování sebe sama, jiných a přírody
• Nenucenost (sponteneita), prostota a přirozenost
• Soustředěnost na problém (úlohu)
• Potřeba soukromí
• Autonomie
• Kontinuální svěžest chápání, vnímání a porozumění
• Vrcholné či mystické zážitky
• Sociální zájem
• Hloubka interpersonálních vztahů
• Demokratický charakter
• Rozlišování mezi prostředky a důsledky
• Filozofický smysl pro humor
• Tvořivost
• Odolnost vůči inkulturaci
• Zdraví lidé s výraznou potřebou seberealizace nejsou andělé
• Nejsou dokonalí a jsou stejně náchylní k neřestem jako smrtelníci
• Na vzdory tomu všemu ale vynikají psychickým zdravím
• K měření seberealizace vytvořil Maslow svůj test: The personal orientation inventory
• První hlavní škála měří zaměřenost osobnosti dovnitř nebo ven
• Druhá škála měří zaměření osobnosti na současnost, případně budoucnost či minulost
• Obsahuje 10 subškál zaměřených na jednotlivé ukazatele seberealizace
K pojímání lidského naturelu • Lidé jsou v rozhodování o tom, jaký život povedou, v podstatě svobodní a odpovědní
• Ústředním rysem lidských bytostí je racionalita
• Obtížně budeme hledat teoretika osobnosti výrazněji spjatého s idejí holismu
• Maslow dává větší váhu konstituci
• Lidská povaha je vrozená, nikoli vytvořená
• Zdůrazpuje princip změnitelnosti
• Maslowův přístup odhaluje výrazný příklon k subjektivismu
• Pro člověka je příznačná jednota proaktivity a reaktivity
• Svůj přístup zakládá na principu heterostázy
• Lidé jsou tradičními technikami vědeckého vyšetřování nepoznatelní
